Souběžně s Mistrovstvím Evropy dorostu se v Moravském krasu běžela další série Czech O-tour. Páteční klasika v Babicích nad Svitavou nás řádně prověřila fyzicky (dobře, tak to má na klasice být), svahy byly hodně prudké, po dešti to solidně klouzalo. Les nebyl nijak extra krásný, místy zarostlý skoro jako u nás na severu. Sobotní sprint nás zavedl na sídliště Lesná v Brně, tratě byly svižné, v úvodu byly využity umělé překážky mezi jednotlivě stojícími domy. Dále to šlo celkem nekomplikovaně do cíle hned u zdejšího moderního „duhového kostela„. Na nedělní middle jsme se vrátili do Babic. V první polovině trati jsem si říkala, jaká je to krásná změna: čistý průběžný les v krasovém terénu, jámy, rýhy, sem tam cestička. Prostě nádhera. Ovšem pak přišla druhá polovina trati a na ní doslova hustníkové šílenství. O běhu se nedalo vůbec mluvit, navigace musela být opravdu precizní, protože jak jste se jednou zamotali, nebylo cesty zpět. Nebo radši volit obíhačku, ale mnohdy to vůbec nešlo. Zpětná vazba v ORISu je sice laděna pozitivně, ve smyslu „byl to návrat ke kořenům“, ale na shromaždišti šlo slyšet spíše „mám to za sebou a chuť si spravím na Bohemii/Sudetech…atd“.
Za klub se účastnili Pavla, Michal a Magda Ch., jen lesní program absolvovaly Jana Č., Petra a Sofie B. Sofie byla jediným účastníkem vyhlášení, na klasice obsadila druhé místo v D14B. Magda i Pavla se také umisťovaly na druhých a třetích místech, ale opět v „béčkových“ kategoriích, kde se vyhlašovali jen vítězové, takže vyhlášení se jich netýkalo.
WEB ZÁVODU
V neděli 19.10. náš klub uspořádal další závod podzimního žebříčku na krátké trati. Centrum závodu bylo na fotbalovém hřišti ve Václavovicích a závodníky jsme poslali do Datyňského lesa. Místy překvapivě čistý průběžný terén se spoustou údolíček a bažinek, ve východní části mapy meandrující potok s lužním lesem, v tuto roční dobu byl podrost už naštěstí podstatně méně bujný než v létě. Závod proběhl hladce, všechno klapalo jak hodinky, za což patří velké díky všem, kteří přiložili ruku k dílu.
